TikTok, Instagram, Facebook: Přetvářka, nebo moderní zrcadlo duše?
Retro devadesátky vs. digitální úprk
Někdo na devadesátky vzpomíná s nostalgií, jiný by neměnil. Každá doba má své. Dřív se lidé seznamovali osobně, prostě se navštěvovali a mluvili spolu bez filtrů. Důvěra a bezprostřednost byly přirozené. Dnes? Pořád se za něčím ženeme. Máme pocit, že nám něco uteče, když nebudeme online. Ale život je přece o nás, o tom, jak se cítíme ve své kůži, a ne o tom, co o nás napíše cizí člověk do komentářů.
Past na srovnávání
Sociální sítě nás sice technicky propojují, ale často v nás vyvolávají pocit, že musíme neustále dokazovat, že jsme „víc“ než ostatní. Předháníme se v dojmech, filtrujeme realitu, a přitom zapomínáme, komu se tím vlastně chceme zavděčit. Místo abychom šli ven a skutečně poznávali lidi, jsme zalezlí za displeji.
Bohužel tím nejvíc neubližujeme okolí, ale sami sobě. Ztrácíme totiž schopnost být sami se sebou a se svými myšlenkami.
Moje cesta: Sítě jako sluha, ne pán
Možná si říkáte: „Vždyť ona má taky blog a dává to na Insta a TikTok!“ Ano, přesně tak. Ale snažím se o zdravý přístup. Používám sítě jako most k vám, ne jako náhradu za svůj skutečný život. Vidím totiž kolem sebe čím dál víc lidí, kteří si bez mobilu neumí představit ani minutu, a co je smutnější, neumí se už ani osobně seznámit.
Zmizela komunitní centra, ubylo diskoték a míst, kde se mladí přirozeně potkávali. Všechno se přesunulo do online světa, protože je to pro většinu dnešních lidí „pohodlnější“ a domnívají se, že méně riskantní, ale bohužel. A je to strašná škoda. Přicházíme o to kouzlo náhodných setkání a o tu pravou chemii, kterou žádný emotikon nenahradí.
Moje rada na závěr? Ať už sociálkami žijete, nebo jimi jen proplouváte, nezapomínejte, že jste lidé z masa a kostí. Žijte své životy venku, na slunci, mezi lidmi a ne jen v datech na internetu 😘
